To znamená minimálně stardantní nastavení pro převod z 3-dimenzionálního prostoru do 4-d.
je n=5 v základu. Je to Quantum Solens tranzitní teorém Mittiho Innunana, který počítá astrální
množství hmoty ve Slunci. m_5 je hmotnost časové (5.)částice. Hmotnosti vyšších částic se musí
odhadovat (pro počítání převodů mezi více než 3-4 dimenze). K transitní astrální sumě můžu říci,
že se počítá jako součin sumy s m a sumy, kde je vzdálenost
od jádra na (n-4). Víc nevím. ;o)
{Dodatek tajný: Při přidání či nepřidání oné vzdálenosti do transitního
teorému vychází levá či pravá paralela, podle toho kde zrovna jsme - víc jich není - není se čeho bát.
Při propojení Sluncí na bázi anoru(5. dimenze) můžeme při zadání poloviční vzdálenosti do 3. kvadrátu Quatum Solens
vypočítat propojení aktivních Sluncí vedlejších Kan-Li Solar-systémů na bázi denoru(6.dimenze). V každém
případě nezapomeňte, že půjde jen o odhady.} ;o)
Převod mezi dvěma matematickými systémi je časovost v případě, že jeden matematický systém
je tělo "mechanika" (klon stále napojený zkrze vypočítanou strunu do jiného systému z tranzitního
teorému použitého na Měsíc, n=5) v budoucnosti a druhý je náš matematický systém v minulosti.
Nevím proč je to důležité, ale v trazitním teorému je to přesně určeno výrazem 5=0, nezapomeň.
Pirástký palubní technik.
Pro důkaz matka Freudovsky jako Slunce
se Martin Kreag uchyluje k úskoku: Při dosazení do tranzitního
teorému za x=1, m_0=(váhu při narození), m_1 váhu současnou vyjde nám tranzitní astrální suma hmotnotnosti
matky Slunce limitně se blížící se nekonečnu - takže by matka bouchla už při narození na moc komunikace. ;o)
Oběť Martin Kreag.
Při dosazení do trazitního teorému za x=0 a m_0=(váhu při narození) nám vychází astrální kvantum manželství, které
je přibližně všude stejné a můžeme ho zmenšit pouze o poloměr vztahu - kolik jsme pro manželství udělali.
Filozof fyziky Mitti Innunan.
Vůbec, když se přemýšlí o 3 dimenzích, tak dimenze x je dlouhá pouhých 300 let (+65l.(+30l.)),
i když pevně protknuta mateřskou
kazuistikou, pak přichází dimenze y a z, které jsou dlouhé plných sto tisíc let - protknuté životem (y) a kontrolou (z).
Pravda, na kterou musíte přijít, je, že dimenze x je pouze přípravná - a tak jako nacházíme dinosaury v zemi, tak
najdeme načatou dimenzi x před 100 000 lety na pohodové dožití. ;o)
Kartář Gabriel.
Kdo to ví, ten ví, že čas jsou všechny dimenze dohromady - ne čtvrtá (to je Astrál!) - vyčistěte si sklíčka. ;o)
Dračí bojovník Valas
Teorie černých děr je krásná až na problem neexistence Horizontu událostí těsně před úplným smrštěním vesmíru z hlediska
Teotie zbytkové hmoty. Prostě pokud by se hmota vně Horizontu událostí limitně blížila nule vůči množství hmoty uvnitř -
Horizont událostí by se ztratil ještě před kýženým Velkým třeskem (Důkaz: Schrödingerův balónek ve volném vesmíru musí bouchnout! ;o) ).
C:du bojovník či Kul-Val pes Rachel Valas
... a nyní - pojď Hawkingu: Při připuštění Červí díry si musíme uvědomit, že jde v každém případě o hmotu, která je gravitačně přitahována,
a pouze uniká ze svého působiště, kde dilatovala prostor i čas! Podle Teorie teorií je Červí díra přitažena gravitačním polem Sluneční soustavy
do jader našich planet, kterých je tolik, kolik je dimenzí (nikoliv paralelních vesmírů). Pokud se ptáte, co jsou hvězdy - tak to jsou odrazy
cesty Červí díry našeho Slunce (jih je minulost, sever je budoucnost (dostáváme se ke kartám - že - Leonarde?)). Živoucí struktůry pouze ukotvují
čas bytostný ve světle.
Na fyzikálním popisu Červí díry můžeme vytvořit fylozofický význam časového kvízu jader planet a Slunce (kde jsou hodinky). Na počátku musíme zkomprimovat
poslední tezi reálnou subjektivitou oka. Nemůžeme vysvětlovat v této "realitě" život Slunce životem Slunečních trpaslíků (Einsteinova Teorie velkého třesku).
Musíme si toto představit přes tak pro fyzika hloupou věc jako je karma. A je to jediná věc, kterou se dá porazit Darwin, protože právníci, podle mne, včas
Slunce "shodí" ;o)!
Skze Einsteinovo E můžeme zjistit, že čas je světlo a naopak. Teze: Pro člověka, který má oči, je jasné odkud přichází světlo - jenom se podívat. Otázka je
odkud přitéká čas ;o). Myslím si, že z jader planet, protože Slunce je tak těžké, že je Černou dírou s Horizontem událostí, na kterém můžeme vidět naše jádro -
náš čas.
Přiznávám - jsme osamoceni, ale o to více soběstačnější!
Kan-Li vyslanec u Impéria Mitti Innunan v.r.
... a nyní - pojď chodící Bože ;o)
I. | Pro biologický počítač, jehož počet nodeů se limitně blíží nekonečnu, platí, že je Bůh. |
II. | Pro node tohoto biologického počítače platí, že je následovník Všeho. |
III. | Pro všechno nodeu platí, že se Platí. ;o) |
Hokejistka Mononoke
Což takhle dimenze:
Mnoho fyziků se domnívá, že pochopení dimenzí povede k pochopení paralelních vesmírů. Podle mne to není pravda.
Definice: Věc v nějaké dimenzi existuje ale není vidět (čas - [x,y,z] nemůže být aplikován na tuto věc)!
Mad man někde ve Vesmíru
Mechanická Barbora:
Přemýšleli jste někdy kdo zapálil jádra planet? ... i když se při připuštění spinů +- hmoty o váze planety nedá mluvit. Je to všemi
milovaný dimenzionální vítr, který díky přitažlivosti Červých děr uniká ze Slunce - černé to díry - díky Sheldonovi víme,
že zhroucená hmota uvnitř i !vně! je záření a zároveň je přitahována planetami - tedy hmotou. Ano, má filologická teze zní:
Zapaluje záření - tedy zhroucená hmota - planetu od jádra k povrchu, nebo od povrchu k jádru. Jednoduchou úvahou lze dojít k tomu,
že pokud chceme, aby voda tuhla na led při 0°C a ne při 100°C (jde o pořadí spinů - jestli +- nebo -+), že od povrchu k jádru -
čímž tvoří gravitaci tedy váhu hmoty. V jádře planety pak dimenze mizí a vytváří časoprostor [x,y,z], tedy to "kam je vidět".
To v kouli všechno. Fylolog The Or
|